Ekoporadenský portál Ministerstva životního prostředí


jste zde: úvodní » FAQ » Provádějí se nějaké výzkumy, zda biopotraviny mají opravdu lepší účinek na lidský organismus, než běžné potraviny?


Provádějí se nějaké výzkumy, zda biopotraviny mají opravdu lepší účinek na lidský organismus, než běžné potraviny?

Dopady konzumace biopotravin na zdraví se zkoumají jen velmi obtížně, neboť musí jít o komplexní a především dlouhodobé zkoumání zdravotního stavu subjektů (respektive osob). Navíc zdravotní stav je často ovlivňován celou řadou dalších kritérií, než-li je pouhé složení stravy, takže ani tak nelze jednoznačně vyslovit závěr, jaký má určitý způsob stravování přímé vlivy na zdraví.

Nicméně jeden dlouhodobý (osmi týdenní) průzkum dopadu biopotravin prováděl institut Goetheanum (Švýcarsko) v jednom švýcarském klášteře u řádových sester ve věku 59-80 let. V tomto výzkumu řádovým sestrám začali vařit z čerstvých konvenčních potravin (nahradili hluboko zmražené potraviny), tento přechod zlepšil jejich imunitní systém.

Poté, nasadili stravu složenou z biopotravin, což mělo za následek zvýšení fyzického a psychického zdraví řádových sester. Výsledky byly měřeny pomocí dotazníkového šetření, tedy vypovídají o subjektivním pocitu respondentek. Více info o výzkumu naleznete na: zde (str. 63). Nutno však zdůraznit, že se jedná o ojedinělý výzkum na malém vzorku, takže jeho závěry nelze zcela zobecnit.

Nepřímo lze zlepšení zdravotního stavu konzumentů biopotrain dovodit složením těchto potravin a vyšším obsahem některých žádoucích či naopak nižším obsahem nežádoucích látek ve srovnání s konvenčními (běžnými) potravinami:

Obsahy žádoucích látek:

   1. Obsah minerálních látek: pokud se týče ovoce a zeleniny, tak výzkumy neprokázaly žádné rozdíly v obsahu minerálů, které by byly specificky odvozeny od způsobu pěstování (ekologického versus konvenčního), to samé platí i pro obilniny pro výrobu pečiva. V případě některých druhů ovoce výzkumy ukázaly, že bioprodukty mají o něco vyšší obsah hořčíku a železa. Podle výsledku projektu EU Quality Low Input Food jsou však obsahy minerálních látek v rostlinách pěstovaných v EZ vyšší.
   2. Obsah vitamínů: Výzkumy sledovaly obsah vitaminu C (kyseliny askorbové), E a provitaminu A (betakarotenu). V případě vitaminu C a E byly zjištěny ve většině výzkumů mírně vyšší obsahy těchto vitaminu v ekologicky pěstované zelenině a ovoci (průměrně o 10-50 %). Co se týče provitaminu A nebyli zjištěny žádné významné rozdíly mezi obsahy produktů jednotlivých produkčních systémů (např. výše uvedený projekt QLIF dokonce u ekologických plodin uvádí nižší obsahy karotenů o 10-50 %).
   3. Sekundární rostlinné metabolity: rostliny obsahují velké množství biologicky aktivních látek, které představují tzv. sekundární metabolity, které mohou působit pozitivně na zdraví konzumentů, mohou však také vykazovat toxické účinky. Většina pozitivních zdravotních efektů je spojena s obsahem antioxidačních, antimikrobiálních, protizánětlivých, proti-karcinogenních látek a látek pozitivně působících na imunitu organismu. Obsah pozitivních sekundárních metabolitů v ekologicky pěstovaných rostlinných produktech je odhadován o 10-50 % vyšší než v produktech konvenčního hospodaření. Jedná se především o polyfenoly, karotenoidy, glykoalkakoidy a glykosidy.
   4. Obsah sušiny: v bioproduktech zejména v listové, kořenové a cibulové zelenině byl zaznamenán až o 20% vyšší obsah sušiny než v zelenině konvenční. Takováto zelenina tedy obsahuje méně vody a má tak vyšší nutriční hodnotu.
   5. Senzorická jakost: za určitých okolností může být vnější vzhled ekologicky pěstované zeleniny horší než u konvenční, ale není to pravidlem, problémem může být nejednotnost vzhledu ekologických plodin, která však nijak neovlivňuje senzorickou kvalitu bioproduktů.
   6. Požitek, chuť: Jakkoliv se jedná o obtížně měřitelnou hodnotu, výsledky výzkumů založené na standardních metodách testování ukazují, že ovoce a zelenina z ekologického zemědělství chutná lépe. Může to být v důsledku vyššího obsahu sušiny v těchto produktech, která vede k tomu, že např. látky ovlivňující chuť jsou v biozelenina a ovoci obsaženy ve vyšších koncentracích. Např. studie srovnávající volbu potravy u laboratorních potkanů ukázaly, že potkani, kteří jsou obvykle velmi opatrní při volbě potravy dávali ve většině případů přednost biopotravinám (u červené řepy 58 % zvířat upřednostnilo biozeleninu, u pšenice 68, jablek 58 a mrkve 81 %). Podobné výsledky ukázaly i polní pokusy, kdy divoká zvěř nejčastěji spásala porosty nehnojené a neošetřené pesticidy
   7. Nutričně významné látky. Biomléko obsahuje více nutričně žádoucích mastných kyselin, jejichž optimální složení ve stravě je důležité v prevenci proti srdečním a cévním onemocněním a proti rakovině, a také antioxidantů. Bioovoce a biozelenina obsahují více látek významných pro lidské zdraví. Mají vyšší obsah flavonoidů a jiných polyfenolů jako např. resveratrolu. Resveratrol patří k nejaktivnějším antioxidantům a je obsažen zejména v hroznech. Stejně jako o flavonoidech platí i o esveratrolu, že je to látka chránící cévy; flavonoidy i resveratrol pomáhají předcházet srdečním a cévním onemocněním. Kromě toho chrání tyto látky rostliny před houbovými chorobami a v pokusech in vitro u nich byla prokázána účinnost proti rakovinným buňkám.

Obsahy nežádoucích látek

   1. Zbytky pesticidů: řada studií prokazuje, že bioprodukty obsahují podstatně nižší rezidua pesticidů než konvenční produkty. Nicméně i produkty ekologického zemědělství mohou být zatíženy malým množstvím zbytků pesticidů z okolního prostředí. V bioovoci byly zjištěny průměrné obsahy zbytků pesticidů 550 krát nižší a zelenině dokonce 700 krát nižší.
   2. Mykotoxiny: vzhledem k vyloučení použití fungicidů v systému ekologického zemědělství objevují se časté názory na zvýšený obsah nežádoucích toxických mykotoxinů v biopotravinách. Nicméně řada studií toto tvrzení ve svých zjištěních popírá. Problémy se vznikem mykotoxinů totiž nesouvisí ani tak s produkčním systémem jako se způsobem uskladnění a dopravy (např. zvýšená vhlkost skladových prostor).
   3. Dusičnany: srovnávání bioproduktů a konvenčních produktů ukazují, že obecně je obsah dusičnanů v zelenině vypěstované v režimu EZ o 10 až 50 % nižší než v zelenině z konvenčního zemědělství. Např. studie VŠCHT zjistila, že v konvenčně pěstovaných bramborách byly nalezeny statisticky významné vyšší hladiny dusičnanů.
   4. Těžké kovy: obsah často toxických těžkých kovů zdá se nesouvisí s typem produkčního systému vzhledem k tomu, že těžké kovy vnikají do agrosystémů prostřednictvím emisí např. z dopravních a průmyslových zdrojů, nebo ze splaškových kalů (jejichž použití je však v EZ zakázáno). Jeden z těžkých kovů - měď, která se používá jako prostředek proti houbovým chorobám se hromadí v půdě a narušuje půdní strukturu, proto je její použití v EZ přísně regulováno.

V každém případě lze říci, že konzumenti mají jistotu, že certifikované produkty z ekologického zemědělství byly vyprodukovány bez vstupů rizikových látek. Tedy způsobem s pozitivním efektem pro jejich kvalitu, pro lidské zdraví a pro životní prostředí.

zdroj: www.biospotrebitel.cz

Mohlo by Vás zajímat

Byla pro Vás tato informace užitečná?

Poradny v regionech

mapka Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královehradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj

Jaké téma Vás zajímá?

Úžasné projekty OP ŽP

Kontakty

Ministerstvo životního prostředí České republiky
Odbor finančních a dobrovolných nástrojů politiky životního prostředí
Vršovická 65, 100 10 Praha 10
www.mzp.cz


Správce portálu
Tomáš Popp
E-mail: tomas.popp@envic.cz


Vytvořili: ANTstudio.cz
Design: Hanja.eu


©2008 www.ekoporadny.eu

MŽP

MŽP